Martin Koníček

Blog

A to ti jako funguje? Ne, ale mělo by!

Showcase image

Setkávám se s tím poměrně často, každý má na něco názor, něco, co sdělí a mělo by to mít nějakou hodnotu, problém je, že to vlastně skoro nikdy nefunguje.

Teď jsem řešil na jednom internetovém fóru komunikaci v IT, a trošku jsem si postěžoval, že u nás „ajťáků“ je to často tragické, a hned mi bylo vytknuto, že ostatní to bez té komunikace zvládají, a vlastně vše v IT vyřeší jen dobře napsaná wiki.

A na otázku, „to jako funguje“, došla odpověď: „ne, v celé firmě mě šikanují, mé práce si nikdo neváží, ale takto by to fungovat mělo!“. A s tímto se setkávám poměrně často i ve svém okolí, lidé často mají názor, jak si myslí, že by věci měli fungovat, oni jim nefungují, a oni to dokola a dokola zkouší znova, a oni to prostě odmítají změnit, protože tak jak si oni představují, by to přeci fungovat mělo.

Uvedu hned několik příkladů, kamarád má naprosto jasnou představu, jak by měl vypadat státní rozpočet, který politik ho dělá dobře, a který špatně, a co je třeba změnit. A velmi se divil, když jsem se ho zeptal, jestli mu nevadí, že jeho vlastní domácí rozpočet nefunguje, že je zadlužený, žije z měsíce na měsíc, a jestli si myslí, že je kvalifikovaný řešit státní rozpočet?

Dostalo se mi odpovědi: „a to nemůžu mít názor na státní rozpočet, když můj vlastní je v troskách?“. No vlastně asi názor mít může, ale o jeho správnosti můžu mít minimálně pochybnosti.

Stejně tak jako vlastně ženy, které radí mužům, jak na ně. Na to je vždy jednoduchá odpověď: „a kolik žen jsi vlastně sbalila?“. A to jako vadí, že žádnou? No vlastně docela vadí.

Úplná topka jsou redaktoři novin v ekonomických rubrikách, redaktor, často takový, který nepobírá ani průměrnou mzdu, nemá žádné ekonomické vzdělání, nikdy v životě neinvestoval, a radí, jak investovat na burze, či předpovídá pohyb akcií zítra, to je počteníčko.

Často jsme zaslepeni vlastním egem

Abych se jen nebavil o ostatních, někdy špatně vyhodnocuji i sám. Když jsem si kupoval 3D tiskárnu, říkal jsem si, musím mít tu od „Průšy“, jsou na ní náhradní díly a hlavně podpora, a vidíte, skončil jsem u čínského výrobce Creality, který mi dodal lepší výrobek za 50% ceny s nulovou podporou, kterou jsem si dohledal na internetu. A to jsem si o sobě myslel, že na tom šetřit nebudu, a ještě jsem na blogu Průšovi vynadal, že se ohání tím, že ho čínští výrobci vykrádají, a že lidé koupí to laciné z Číny, a ono jo, když došlo na lámání chleba, nevadilo mi ani, že objednávám z čínského e-shopu s balíkem odeslaným z německého přístavu neznámou firmou, nakonec to prostě vyšlo tak levně, že mi to za to stálo.

Sami jsme občas zaslepeni hezkou a líbivou představou o sobě, jací jsme, ale když dojde na lámání chleba, tak se tak často nezachováme.

Občas čtu příspěvky na LinkedIn od Tomáše Hajzlera, který se ohání udržitelností, ekologií a zlými korporacemi. V jednom ze svých příspěvků přišel na to, že zlé korporace nabízejí například chladničku, která se za pět let porouchá, anebo když si koupí dražší značku, tak ta zlá korporace mu při poruše náhradního dílu dodá jiný za úplně ne malou částku.

To objevil Ameriku, že ekologie a udržitelnost je práce a finance navíc, že nejlevnější je všechno stokrát obalit plastem na jedno použití, a pak to hodit z nákladní lodě do moře, a že nějaká udržitelnost něco stojí. Sám z toho viní korporace, ale je to vlastně on sám, kdo za tu udržitelnost nechce zaplatit, a když dojde na lámání chleba, své peníze dá nejlevnějšímu výrobci, který si s ekologií hlavu neláme. Ale on sám, přes svoje ego vlastně tu svoji podporu ničení přírody nevidí, a tak je to často u nás všech, a já samozřejmě nejsem výjimkou.

Radit ostatním je umění

V jedné věci si ale musím nasypat popel na hlavu, radil jsem kamarádovi s financemi (ano, toho, kterého jsem tu dříve zmiňoval), a poradil jsem mu špatně. Vlastně rada to byla velmi dobrá, ale kdybych jí radil sobě, ne jemu, protože jsem nevzal v potaz, jak on sám si všechno vysvětlí a přebere, a jaký bude finální výsledek, no finanční poradce by ze mě nebyl.

Když třeba poslouchám amerického finančního poradce Dave Ramsey, tak mu hodně lidí vyčítá, že nedává nejlepší finanční rady, a ona je to svým způsobem i pravda. To, co on radí, není to nejlepší, není to to nejlepší pro experta ve financích, spořivého a organizovaného člověka, pro takového člověka ta rada prostě je spíše průměrná, někdy až podprůměrná.

Ale jsou to skvělé rady v případě, kdy člověk vezme do úvahy, jak si to daná osoba přebere, a jak to asi dopadne. Protože Dave Ramsey je profesionální finanční poradce, on ví, jak to nakonec skončí, čím se vy budete řídit a čím ne, a jak nakonec s jeho radou naložíte, a jak to dopadne. Zná váš kontext!

Poradenství, je svým způsobem umění. Když například poslouchám „Alex Hormozi“, který vybudoval fitness studia, jeho rady na to, jak zhubnout jsou úplné zlato. Poradí vám, jak tím, že vařením nestrávíte ani minutu denně a večer si dáte zmrzlinu, zhubnete.

Koho byste chtěli radši, takového realistického poradce – nevař, večer si dej zmrzlinu, nebo experta co vám dá kuchařku s přísadami z vesmírných potravin (moje přezdívka pro potraviny, které sháníte složitě po obchodech se speciální výživou), s tím, že dvě hodiny budete doma každý den vařit, a do práce si nosit krabičky? U koho si myslíte, že lidé mají realisticky větší šanci na úspěch.

Pokud by vás zajímal princip této diety, je to veskrze jednoduché, prostě do sebe hoďte potřebnou dávku bílkovin na den (proteinový shake, kuřecí prsa), a pak svůj kalorický výdej doplňte čímkoliv co chcete, klidně tabulkou čokolády k televizi. Ano, funguje to, a ano takto jednoduché to je, jenomže to nutriční specialista, který se vyžívá ve vaření a studuje si složité postupy nikdo nikomu neřekne, protože prostě není praktický, a taky by se za to asi nedalo tolik účtovat.

Jaké je tajemství mého oboru?

Trošku jsem tu načrtl tajemství jiných oborů, řeknu tu teď svoje tajemství, které se od hodně „ajťáků“ nedozvíte, a neuvěříte, že funguje, a za jeho implementaci si neúčtuji zrovna málo. Připraveni? „Dotahujte a komunikujte“. Jak jsem se u pár firem dozvěděl, tak si účtuji docela dost na to, že nejsem chodící encyklopedie (ano, až takto), a prý také nevidím smysl v soupeření o nejtěžší technické problémy. Jenomže jim to nefunguje (ostatní oddělení je šikanují), a mě to funguje, a o tom to právě je.

V čem je tedy to tajemství? V IT je ohromný problém syndrom „nové lesklé věci“, něco nového, co jste ještě nevyzkoušeli, lepšího, než co jste kdy měli. Vždycky najmete nového člověka, a on přijde s třiceti novými projekty, pracuje do půlnoci, a vy máte pocit, že jste našli toho správného. Jenomže informace si drží u sebe, za rok najde lepší nabídku, a vás nechá s třiceti rozdělanými projekty. Poté přijde další „hvězda“ (jak náboráři říkají „coding rockstar“), načne dalších třicet projektů, a nyní již máte šedesát nedodělaných věcí. Takto stačí obměnit pár tzv. superstar, a máte vystaráno.

To, co zvládnu já, a to prosím do půlnoci nepracuji, a zadarmo také ne, je projekt komunikovat směrem do společnosti a tlačit třeba rok i dva, než se opravdu dotáhne. To navíc dělám s nějakým svědomím ke klientovi, to je, že dokud u něj pracuji, tak nějaká svoje očekávání jasně komunikuji dlouhodobě – to znamená, že si bokem nehledám jinou práci, a až když vidím, že to opravdu nikam třeba půl roku nevede a že se rozcházíme, tak se s klientem rozloučím a teprve po ukončení jednoho profesního vztahu se vrhám hledat jiný – ne jako opice, co se nepustí jedné větve, dokud nedrží jinou.

Tohle férové jednání se svědomím také funguje tak, že lidé, kteří mě zaměstnávali, by mě zaměstnali znovu, a od lidí s kterými jsem spolupracoval mám nabídky. A také ta solidnost mě stojí nemalé finanční prostředky (prodlevy při hledání jiného projektu, udržování rezerv), a proto si jí také nechám zaplatit.

Kdybych se vrátil do minulosti, a moje minulé já potkalo mé dnešní, jako mladší bych si myslel, že jsem „úplně blbý“, a tak se ani nedivím, že někdo si může myslet, že to jednoduše nedělám dobře, a pro mě je to relativně v pořádku. Na druhou stranu, mě dnešní dlouhodobý přístup s nějakým svědomím funguje řádově lépe, než mi to fungovalo v minulosti, kdy jsem vůbec nebral v úvahu nějaké širší souvislosti, a zaměřoval se jen na technické detaily, a to je právě ono.

A to ti jako funguje? Právě, že ano!

cs | en